Vlakem do Kiruny a Narviku. Jak to funguje?

Pro mě byla před mým výletem Interrail na severu vždy jen dvě místa, kam jsem se mohl podívat: Narvik v Norsku, prostě proto, že je to Narvik, nejsevernější (známé) město, takže má určitou prestiž. A Kiruna, kde jsem opravdu chtěl navštívit velký rudný důl. Jak se tam tedy dostanete? Co všechno můžete zažít a jak se dostanete dál nebo zpátky?

To vše jsem zažil na vlastní kůži, a proto bych o tom rád informoval v tomto blogu!

Cesta vlakem do Laponska, severního Švédska a Norska.

Cestování do Kiruny a Narviku

Jako Interrailer můžete cestovat vlastně jen jedním logickým způsobem: pomocí NT (Nat-Tag = noční vlak) ze Stockholmu. Odjezd tam 18:11, příjezd do Kiruny 09:12, (doba jízdy 15 hodin), příjezd do Narviku 12:54, doba jízdy necelých 19 hodin. Z Norska se do Narviku dostanete pouze autobusem z Bodö a do Narviku vlakem. Noční vlak z Trondheimu.

Jízdní řád Kiruna-Narvik-Kiruna

Hrubý jízdní řád mezi těmito dvěma městy jsem shrnul do dvou tabulek. V podstatě se jedná o dva vlaky denně, z nichž jeden je noční vlak do/ze Stockholmu, kde cestujete v místenkovém voze. Když jsem cestoval v létě 2019, jezdil ještě další vlak s poměrně neobvyklými časy odjezdů, které jsem si zapamatoval napůl. Bohužel tento vlak už v jízdním řádu na rok 2020 nebyl, pravděpodobně kvůli koronaviru. Přesto jsem ho uvedl, protože předpokládám, že se v příštích sezónách vrátí. Je možné, že bude v jízdním řádu zveřejněn až v krátké době. Veškeré údaje o jízdním řádu najdete na stránce Webové stránky Deutsche Bahn.

Stav: 2025

Typ vlaku Noční vlak ze Stockholmu NT94 IC96 od Lulea Vlak zesilovačů
Kiruna od 09:31 15:30 cca 22:30
Turistická stanice Abisko 11:08 16:49 cca 23:55
Z Narviku do 12:45 18:30 01:17
Doba jízdy 03:14 hodin 3 hodiny cca 3 hodiny
Dopravní dny Po celý rok Po celý rok Léto (červenec/srpen)
Typ vlaku Noční vlak do Stockholmu NT93 IC95 do Lulea Vlak zesilovačů
Narvik od 15:11 10:25 18:30
Turistická stanice Abisko 16:37 12:30 cca 20:30
Z Kiruny do 17:54 13:47 cca 21:30
Doba jízdy 02:43 hodin 03:22 hodin cca 3 hodiny
Dopravní dny Po celý rok Po celý rok Léto (červenec/srpen)

Uvedl jsem tři nejdůležitější zastávky. Před cestou si prosím ověřte, zda vlak skutečně jede. Někdy se stává, že v jednotlivé dny je vlak podle jízdního řádu zrušen z důvodu stavebních prací apod. Všechny mezizastávky na trase najdete také na webových stránkách DB. Zde na rail.cc najdete zastávky nočního vlaku.

Vstupenky

Vstupenky jsou k dispozici jednoduše online. Cena vstupenky se pohybuje od 15 do 50 eur v závislosti na dni rezervace.

Jízdenky Interrail pro Evropu nebo Švédsko v jedné zemi si můžete zakoupit také na adrese naše webové stránky koupit. Pokud použijete tyto odkazy k nákupu letenky nebo noclehu, obdržíme od společnosti raildude malou provizi na podporu bezplatného obsahu, jako je tento blog, takže děkujeme, že nás podporujete! Cena samozřejmě zůstává stejná.

Rezervace

Všechny vlaky Interrail lze využít zdarma. Rezervaci potřebujete pouze na noční vlak, případně i na sedadlový vůz, ale pouze v případě, že cestujete přes noc do Stockholmu. Pokud však cestujete v úseku IC vlaku nočního vlaku (ten je odpojen v Bodenu do Lulea), pak rezervaci nepotřebujete.

Cestování ze Stockholmu a Bodenu do Kiruny

Pro cestu jsem si vybral noční vlak Stockholm-Narvik, který toho dne kvůli stavebním pracím dojel pouze do Kiruny. Budil jsem se z Bodenu, kam se normálně přijíždí kolem šesté hodiny, ale dnes to bylo až v devět hodin, částečně kvůli změnám jízdního řádu. Nádraží vypadá docela působivě, protože připomíná staré vikingské stavby.

Podchod je také krásně navržen. Vlak je zde řazen, jedna část jede do Lulea, druhá do Kiruny/Narviku. Část jedoucí do Narviku pak z Lulea nabírá další část, která je zde připojena. Máte zde tedy téměř půl hodiny na to, abyste si protáhli nohy.

V Bodenu můžete také využít vlaky z Norrtagu do Lulea, Kiruny nebo (od roku 2020) do Haparandy.

Když se znovu vydáme na cestu, brzy překročíme polární kruh. Vlak zastavuje právě tady a já si mohu vyfotit ceduli. Zastávka však byla pravděpodobně z technických důvodů a méně z turistických.

Železniční trať k polárnímu kruhu.

Značka na polárním kruhu.

Cesta do Kiruny nestojí za vidění. Rychle si prohlédnu jídelní vůz. Dále dojíždíme do Gällivare.

Stanice

1) Kiruna

Největší atrakcí Kiruny je důl. V Kirunavaaře (Ptarmigan Mountain) se těží železná ruda. Právě tato ruda dala název trati Lulea-Kiruna-Narvik: Rudná železnice. Byla postavena výhradně za účelem přepravy rudy z Kiruny do přístavů v Lulea a Narviku.

Rudný důl Kiruna

Rudný důl Kiruna v pozadí.

Právě kvůli této rudě bylo Švédsko za druhé světové války okupováno Německou říší a donuceno železnou rudu vydat, protože byla důležitá pro výrobu zbraní. O Narvik se také odehrála velká bitva, o které se více dozvíte za chvíli.

Upozornění: vstup do dolu stojí neuvěřitelných 26 eur, což mi přišlo opravdu drahé. Od poloviny srpna se konají pouze dvě prohlídky denně (ráno a ve 14 hodin), v červenci tři nebo čtyři.

Plán řízení dolu Kiruna: časy by měly zůstat stejné, protože plán z roku 2018 byl vystaven ještě v roce 2019.

Plán řízení dolu Kiruna: časy by měly zůstat stejné, protože plán z roku 2018 byl vystaven ještě v roce 2019.

Cesta vlakem z Narviku (příjezd 13:47) je poněkud problematická. Vlakové nádraží je od výchozího bodu prohlídky v centru vzdáleno 23 minut chůze a očekávají, že tam budete 15 minut před začátkem prohlídky. Můj vlak přijel (v danou dobu se zpožděním) ve 13:47 (ve skutečnosti 13:31) a já jsem si musel vybalit svůj jeden 1000 metrů dlouhý běh (s batohem!), abych to stihl, protože nebyli ochotni čekat ani minutu, přestože volali. Bylo mi také řečeno, že ostatní cestující, kteří přijeli stejným vlakem, už tam byli. Trochu drzé, protože bez taxíku? Nemožné!

Z Kiruny se můžete vrátit na jih do Inlandsbananu v Gällivare nebo do Finska (Kemi).

2) Abisko

V Abisku jsou dvě stanice: Absiko Ost (Östra) a Abisko Turistststation. Abisko Ost snadno poznáte podle charakteristického nádraží s věží, které má mnoho zdejších stanic. U stanice Abisko Turiststation začíná známá turistická stezka Kungsleden. Můžete odtud také vyrazit na Kebnekaise, nejvyšší horu Švédska. Hned vedle nádraží se nachází mládežnická ubytovna pro všechny turisty.

3) Narvik

Moje oblíbená destinace na severu. I když si z hlavy nevybavíte, co všechno tam je, bylo toho hodně k objevování. Rudná železnice zde končí v přístavu Narvik, který leží severněji než Lulea, ale díky Golfskému proudu je celoročně bez ledu. Právě proto je tak důležitý a za druhé světové války se o něj svedla velká bitva. V centru je o tom muzeum, které mi přišlo velmi zajímavé. Odpoledne jsme se rozhodli vylézt na horu. Hora "Linken" je vysoká 1003 metrů a nabízela by úžasný výhled (pokud by to počasí dovolilo). Logicky se začíná v Narviku v nadmořské výšce jen asi 50 metrů. Přesto jsme byli na vrcholu asi za 3,5 hodiny a zpátky dolů zase za dobré 2 hodiny. Jak asi tušíte, bohužel byla mlha a my neviděli vůbec nic, včetně mokrých bot. Nicméně osobní úspěch stál za to! Výlet podél fjordů má také co nabídnout. Doporučuji zůstat v Narviku dva dny, např. dvě noci při cestě tam a zpět nočním vlakem. Počítejte však s tím, že i v létě bude přes den jen kolem 10 stupňů.

Odtud můžete pokračovat autobusem na Lofoty a na další ostrovy. na severní mys.

Přenocování bez hostelu

Pro mě byl hostel vždy první volbou pro Interrail. Bohužel v Kiruně a Narviku žádný není, kromě údajně mládežnického hostelu v Kiruně, který se mi nepodařilo najít ani rezervovat. Na Airbnb je však několik skvělých možností ubytování. Pokud cestujete ve dvou nebo ve třech, opravdu to stojí za to. Jednolůžkových pokojů je velmi málo. Přesto se mi poštěstilo sehnat jeden za cenu kolem 25EUR za kus. Jinak můžete také na Booking.com zkontrolovat.

Cesta po rudné železnici

Cesta je prý velmi krásná a stojí za vidění. Bohužel jsem neměl štěstí na počasí, takže jsem toho určitě hodně prošvihl, například Lapporten (Laponskou bránu, bránu do Laponska), kterou jsem moc chtěl vidět. Skvělé fotografie najdete v Blog od Flo

Takže bohužel moje zpráva se této nemůže rovnat. Přesto si zde můžete stručně přečíst a prohlédnout mé zkušenosti:

Začněme cestu deštivým ránem v Narviku, je polovina srpna a v mlhavém pozadí nádraží je vidět pravý pilíř "visutého mostu".

Pořizuji několik fotografií lokomotivy a vagonů do Lulea. Výstavní tabule oznamuje, že noční vlak do Stockholmu je dnes zrušen, a dole ukazuje posilový vlak z Kiruny, o kterém jsem se zmínil výše.

Vlak se skládá ze čtyř vozů a má dvě zvláštnosti: jakési "klubové kupé", kde je deset sedadel uspořádaných do kruhu. Je to jediné "kupé", které má také dveře. Zbytek vlaku tvoří normální sedadla v řadách s někdy zelenou a někdy modrou látkou.

K dispozici je jídelní vůz. Můžete si v něm koupit pouze občerstvení, ale za velmi dobrou cenu. Obrázek jídelního lístku si můžete prohlédnout zde:

Pro ty, kteří nemluví švédsky/norsky: Příklad: Jogurt s müsli 25 korun/ 2,50 EUR.

Také jsem to přeložil jen tak z ruky, ale myslím, že norština je velmi podobná němčině. "Ankomst", což znamená "přijíždějící vlaky", má samozřejmě také jistou podobnost. Nicméně jako normální Němec podle mých zkušeností nikdy nerozumíte Norům, když mluví.

Cesta začíná strmým stoupáním. U Rombaksfjordu se trať vine vzhůru, i z výšky více než 300 metrů nad mořem je stále vidět fjord, ale dnes kvůli mrakům ne. Trať je jednokolejná, ale vždy jsou zde místa, kde se vlaky mohou setkávat. Většina přijíždějících vlaků jsou rudné vlaky z dolu v Kiruně.

Poslední norskou zastávkou je Björnfjell, po příjezdu na "Björnfjell". Jedná se o náhorní plošinu, na kterou se dostanete po výstupu na fjord. Zde také vidíme rudný vlak.

Pak přichází Riksgränsen. Každý, kdo je trochu kreativní v jazyce a možná také ví, že Švédsko a Norsko byly dříve jedno království, ale nyní jsou "dvě království", ví, že se jedná o hranici království. Vlak zde zastavuje a někdy tudy procházejí i policisté.

Pak je tu několik jezer a v pozadí je vidět roztroušený sníh na nižších horách a za slunečného počasí velká sněhová pole na těch vyšších. To celé uprostřed léta, známé také jako ledovec. Brzy dorazíme k Törneträsku, velmi dlouhému jezeru, podél jehož břehů ujedeme na kole asi 60 kilometrů.

Abisko je také na jeho straně. Někteří turisté nastupují na "turiststation" a vlak se zaplní. Poznámka: V Absiku je druhá stanice. Abisko-Östra (východ). Ujistěte se, že jste vystoupili na správném místě, jinak budete muset jít asi 5 km pěšky.

V Abisku-Ostu si můžete udělat dobrý obrázek o tom, jak bude od nynějška vypadat každé nádraží: velká budova s věží. Bohužel nevím, jakou má funkci. Ale rozhodně mě zaujala.

Než se vydáme na mé oblíbené místo ve vlaku, podíváme se ještě jednou na Törneträsk: Přímo vzadu. To je jistě užitečné pouze ve vagónových vlacích, protože zezadu můžete sledovat, jak všechno ubíhá. To miluju!

Brzy poté dorazíme do Kiruny. Město v současnosti prožívá pohnutou historii. Kvůli důlnímu průmyslu se stěhuje. Možná se ale ptáte, proč tomu tak je? Těžba probíhá pod zemí, takže většinou... Správně! Když se zde však těží ruda, provádí se odstřel, který způsobuje sesouvání hory. A čím hlouběji pronikáte do oblasti pod městem, tím více se propadá i tam. Až 10 cm týdně (!). V těchto místech jsou však již domy zbourány. Stejně tak staré nádraží. Jediná nárazníková zastávka by se ještě dala najít v "Järnvägsparkan" (železniční park, nyní zelená plocha).

Vpravo (červený kruh) "Kiruns nya stadskärna" - nové plánované centrum města.

Vpravo (červený kruh) "Kiruns nya stadskärna" - nové plánované centrum města

Podle mého názoru má "nové", vlastně "dočasné" nádraží několik úskalí. Má, věřte nebo ne, přesně jednu kolej. A je to konečná stanice. A je mimo město. Asi 2,5 kilometru. Na autobusové nádraží (zhruba v centru) sice jezdí kyvadlová doprava, ale ta nemá tak skvělé jízdní doby. Obvykle odjíždí jen asi 10-15 minut po příjezdu vlaku a u odjíždějících vlaků přijíždí také asi čtvrt hodiny před odjezdem, takže pokud jdete pěšky, je to většinou ve stejnou dobu. To byl i můj případ.

Můj vlak nemohl vjet do stanice, protože jediná kolej byla stále zablokovaná. Těsně před koncem jsme nabrali více než čtvrthodinové zpoždění (plánovaný příjezd ve 13:31), a tak ve 14:00 následoval můj výše zmíněný sprint na prohlídku dolu. 2,5 kilometru za 11 minut. S batohem.

Druhý den jsem se vydal vlakem do Lulea a jako jediný ze tří cestujících jsem jel autobusem. Ten končí a odjíždí na autobusovém nádraží. Prohlídka dolů začíná na informačním místě, zde je obrázek mapy města.

Písmeno "i" pro informace se nachází v pravé dolní části obrázku a pod ním je symbol autobusu.

Písmeno "i" pro informace se nachází v pravé dolní části obrázku a pod ním je symbol autobusu.

Tento den jsem měl také čas vyfotit několik snímků stanice Kiruna. Jak jsem řekl: jen jedna kolej, malá čekárna.

Památník na nádraží. Vlevo je také mapa města.

A konečně, naše rezervace opět odkazují na Vstupenky/rezervace a Průkazy Interrail.

Pokud chcete v Kiruně a Narviku přenocovat, podívejte se na stránky zde.

Následující den pokračovala moje cesta z Kiruny do Finska. Více o tom v můj další blog. V samotné Kiruně toho kromě dolu podle mého názoru nebylo moc k vidění, možná kostel (otevírací doba cca od 09:00 do 15:00).

Na závěr je zde film Petera a Flo o nočním vlaku ze Stockholmu do Narviku. S mnoha sekvencemi na úseku z Kiruny do Narviku.

Důležité odkazy

Jízdní řád / doba jízdy cca 3:00 hodiny: SJ - Švédské železnice

Koupit jízdenky na vlak. Cena závisí na datu cesty a třídě vlaku, od 15 EUR: SJ - Švédské železnice

Rezervace hotelu v Narviku a Kiruně: Booking.com

InterRail - jízdenku na vlak do celé Evropy: InterRail

Informace o autorovi tohoto článku.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru