Na Balkáně už dávno došlo k velkému vymírání druhu "noční vlak". Ještě v roce 2019 jezdil jeden na trase Bělehrad-Záhřeb-Lublaň-Villach. Za prvé se však jedná spíše o noční intercity (tj. normální IC, který jezdí v noci) a za druhé se jedná pouze o "kvazi přímé spojení" do Villachu. Co to znamená, proč se na této trase nemusíte bát sedacího vozu, ale proč je to stále nepohodlné, vám prozradím zde!
Rozvrh (stav 2019)
Vlak odjíždí z Bělehradu ve 21:00. Do Záhřebu dorazí ve 04:25, což opravdu není příjemné. Lublaň v 07:27, což je lepší. Dále ke "kvazipřímému spojení": v Dobové na hranici mezi Chorvatskem a Slovinskem jsou přistaveny nové vagony. Ty jezdí až do Villachu. Naproti tomu vozy z Bělehradu jsou ponechány v Lublani. To znamená, že mezi Dobovou (příjezd: 05:08 / odjezd: 05:40) a Lublaní (příjezd: 07:17) můžete přestupovat, aniž byste museli vstoupit na nástupiště. Musíte se však přesunout.
Zde najdete také jízdní řády na rail.cc.
UPDATE 2020: Spojení bylo od krize způsobené koronavirem v roce 2020 zcela přerušeno.
Alternativní cestovní spojení z Bělehradu do Villachu
Pokud chcete cestovat z Bělehradu do Lublaně, doporučuji využít Flixbus. Denně jsou k dispozici dva přímé spoje (jeden odjezd v poledne, druhý odpoledne) s dobou jízdy přibližně 8 hodin. Cena se pohybuje mezi 30 a 50 EUR. Existují také spoje s přestupem v Záhřebu. Jízdní řády společnosti Flixbus si můžete prohlédnout zde.
Materiál vozu
V roce 2018 jsem s přítelem cestoval ze Záhřebu do Bělehradu lehátkovým autobusem společnosti Optima-Express. Ten byl navíc přistaven v letních měsících a byl také využíván do cca 70-80% - vlastně skvělé řešení. To bohužel v roce 2019 skončilo. Dlouho jsem se domníval, že to prostě nebylo nikde oznámeno. Ale nebyla to pravda. Protože když jsem na přepážce v Bělehradě-Centru konečně dostal odpověď "ne", bylo jasné, že tam je jenom sedačkový vůz. Pevně doufám, že tomu tak v budoucnu nezůstane. Protože i v roce 2018 dlouho nebylo jisté, zda bude vůz jezdit jen každé 2 dny nebo každý den. V případě pochybností se Webové stránky srbských železnic nejspolehlivější informace. Stačí vyhledat spojení a zkontrolovat, zda je v požadovaný den cesty viditelný symbol "lůžka".
Rezervace
Můžete si také rezervovat sedadlový vůz. Rezervace stojí přibližně 3 EUR. Níže si můžete přečíst, zda si můžete jednoduše rezervovat několik míst, abyste získali vlastní kupé. Rezervace však NENÍ povinná, do vlaku můžete jednoduše nastoupit podle svého přání.
Zklamání v Bělehradě
Jak již bylo popsáno výše: Na pokladně v Bělehradě jsem byl bohužel zklamán, pokud jde o mé naděje na lehátkový vůz. Spojení je ve skutečnosti opravdu skvělé a umožňuje završit cestu po Balkáně Bělehradem a dostat se na libovolné místo v Německu za méně než 24 hodin. Ale pozor na nádraží v Bělehradě! Staré nádraží ve městě (Beograd Glavna) je od léta 2018 uzavřeno. Jízdenky si tam však stále můžete koupit. Chtěl jsem si tam tedy koupit rezervaci na zpáteční cestu následující den. Poté jsem však byl odkázán na nádraží Beograd Centre/Centar. To je nové nádraží v Bělehradě. Nachází se nedaleko katedrály svatého Sávy. Odjíždějí odtud některé mezinárodní vlakové spoje, například do Záhřebu/Curychu a Villachu. Jiné (ze Soluně přes Skopje, z Baru přes Podgoricu) odjíždějí z nádraží Topcider. Tato stanice se nachází mírně za městem. Takže pozor! Moje návštěva starého hlavního nádraží však měla jednu výhodu: potkal jsem Witolda a Johannese z Jeny, kteří chtěli jet stejným vlakem jako já, jen o den dříve, ten večer. Oba byli opravdoví fanoušci Balkánu, a tak jsme společně ušli dva kilometry na druhé nádraží a spojili to s prohlídkou města. Mimochodem, název stanice "Centar" (někdy také "Prokop") je zavádějící. Je totiž poněkud méně blízko centra města než opuštěné nádraží. V novém nádraží je také pokladna. Tam si můžete jednoduše zakoupit místenku. Platí se buď v srbských dinárech, nebo platební kartou.
Musela jsem si však dvakrát rozmyslet, jestli chci opravdu jet vlakem. Na svou první a poslední noční cestu v sedacím voze ve Velké Británii mám hrozné vzpomínky, o kterých si můžete přečíst zde. Špatně (protože až příliš) vychlazený noční vlak s těžkou rýmou následující den. Zvažoval jsem alternativy. Možná cestovat ráno do Záhřebu a odtud buď Noční vlak Záhřeb-Mnichov nebo na Noční vlak Záhřeb-Curych do Německa? Nejdřív jsem tomu dal přednost, ale bohužel podle paní u přepážky byly všechny dostupné možnosti spaní v těchto dvou vlacích již plně obsazené, kromě lůžkového vozu v Mnichově, kde se za rezervaci platilo neuvěřitelných 54 eur. To mi za to nestálo, a tak jsem se rozhodl, že budu spát v hostelu ještě jednu dobrou noc a "překousnu to". jak se vyjádřil Johannes.
Kde se ubytovat v Bělehradě
Na jednu noc jsem si zarezervoval hostel "Habitat". Opravdu pěkný hostel se vším, co potřebujete. Poměrně malý a útulný hostel, "kde nejste číslo" (podle majitele) s rodinnou atmosférou. Má kuchyňku, televizi ve společenské místnosti, je přímo v centru a pokoje jsou skvělé. Na konci cesty jsem si dopřála jednolůžkový pokoj, který byl k dispozici za bezkonkurenčních 16 EUR. Tento a další hostely najdete zde na adrese Hostelworld.
Pokud dáváte přednost ubytování v hotelu, mohu vám od přátel doporučit "Compass River City Botel". Cena: méně než 25EUR za noc a osobu ve dvoulůžkovém pokoji! Tento a další hotely v Bělehradě najdete zde na adrese Booking.com.
Odjezd nočního vlaku v Bělehradě
Bělehrad, červenec 2019, západ slunce. Nad odjezdovou halou nádraží září nová katedrála Sveti Sava (Svatý Sáva). Samotné nádraží vlastně ještě ani není dokončeno. Koleje jsou, ale ještě je třeba postavit nad nimi pořádnou nádražní budovu s obchody, restauracemi atd.
V současné době je několik místností v suterénu jedinou věcí, kterou lze nazvat "infrastrukturou stanice". V místě, kde je pokladna, je automat na občerstvení a toalety.
Pořád jsem přemýšlel, jestli si mám koupit 6 rezervací, abych měl kupé jen pro sebe. To by vlastně vyžadovalo 6 jízdenek, ale v případě pochybností by stačilo ukázat jednu rezervaci. Chtěl jsem to udělat, ale pak jsem si uvědomil, že vlak stejně pravděpodobně nebude plně obsazen. Když mi paní u pokladny řekla cenu (která byla v srbských dinárech stokrát vyšší, a proto zněla "obludně"), vyvlékl jsem se z celé záležitosti tím, že jsem prostě předstíral, že je to pro mě příliš drahé, a pak jsem si místo toho koupil jednu rezervaci. Mimochodem, tohle je vždycky dobrá taktika, pokud jste si něco skutečně chtěli koupit, ale pak máte nějaký důvod, proč si to rozmyslíte, a nechcete urazit prodávajícího.
Od pokladny sejdete po schodech do odletové haly, po dalších schodech dolů do podchodu a po dalších schodech opět nahoru jste na nástupišti 5. Celkově působí nádraží velmi čistým dojmem, i když není příliš často využíváno.
A skutečně: když vlak odjíždí z Bělehradu, je v každém vagonu snad 10 lidí, což je spíše zaokrouhlení. Dokonce i na večerních zastávkách v Novém Bělehradě a Nové a Staré Paši nastoupí do vlaku celkem jen 2-3 lidé.
Cesta z Bělehradu do Nového Bělehradu přes řeku Sávu opravdu stojí za vidění.
Používám následující trik, abych se ujistil, že nikdo z cestujících nedostane nápad sedět v mém kupé: Vkládám poznámky do displeje rezervace, aby to vypadalo, že je moje kupé obsazené.
Večer pak trávím ve vedlejším kupé zajímavým rozhovorem se dvěma cestujícími Interrailu z Toulouse. Stejně jako já byli v Istanbulu a chtěli tam jet hned, jak zjistili, že se tam dá dostat Interrailem. Toho rána zmeškali přípoj v Sofii do Bělehradu, a proto spontánně nasedli na let do Bělehradu, protože tam měli důležitou schůzku. Jak jsem již zmínil v reportáži o nočním vlaku Istanbul-Sofie, důrazně proto doporučuji NEplánovat s tímto spojením.
Kolem 22. hodiny jsme museli několik minut bojovat, abychom z kupé vyhnali obrovský hmyz.
Kolem 23. hodiny pak jdu "spát", nebo se o to alespoň snažím. Ale ještě předtím vás provedu vlakem, což nestojí za řeč. Stručně řečeno, jsou zde pouze sedadlové vozy, všechny v kupé po 6 místech. Jeden nebo dva z těchto vagonů jsou 1. třídy, ty jsou zcela prázdné a od 2. třídy se liší pouze potahem na horním sedáku a trochu jinou barvou látky sedadel. Přesvědčte se sami.
Šestimístné kupé mám stále pro sebe. Mimochodem, zůstane to tak po celou cestu. Naštěstí se dají sedadla uprostřed přisunout k sobě, stejně jako v Nightjetu. Uděláte to tak, že sedadlo mírně nadzvednete a vytáhnete dopředu. Pokud to uděláte se všemi 6 sedadly, vznikne velká lehací plocha, která je u stěn mírně zkosená, protože sedadla jsou po rozložení delší než prostor. Možná vidíte, co mám na mysli, na fotografii.
Velká plocha na ležení v prostoru pro sezení.
To znamená, že se v něm mohou pohodlně usadit dvě osoby, možná dokonce tři. Mně to také stačí, ale sedadla skrývají další nebezpečí. Je tam teplo, takže spím bez pyžama. Látka sedadel však masivně lechtá. Rychle to napravím tím, že jako podklad použiji své oblečení. Vypadá to nějak takhle:
Spací místo ve vagonu nočního vlaku.
A ještě něco je ve vlaku nebezpečné: krátce před půlnocí začíná maraton hraničních kontrol a kontrol jízdenek. Do Sidu, na srbskou hranici, dorazíme v deset hodin dvanáct minut. Vlak tam čeká půl hodiny, pasová kontrola. Pak na pár minut překročí hranice a následuje další pasová kontrola v Chorvatsku. A pak přichází na řadu kontrola jízdenek. Jízdenky byly zkontrolovány už na začátku cesty, ale zřejmě došlo ke změně průvodčího, a tak musíte jízdenku ukázat znovu. O půl hodiny později vlak zastavuje ve Vinkovci, jedné z největších nočních mezizastávek. Do vlaku nastupuje jeden člověk.
Po této proceduře poprvé usínám. Asi tak jako v Záhřebu. V 04:28 muž z Vinkovců opět vystupuje. Pak: opět kontrola jízdenek. A opět jsem to nečekal. Jen o půl hodiny později tuším další pohromu: slovinská hranice v Dobové. Do té doby samozřejmě ne Opět usínám, 05:10 další pasová kontrola. Ta je alespoň z obou stran pohromadě, takže nemusíte znovu vyhrabávat pas. Chorvatsko je nyní součástí schengenského prostoru, takže kontrola mezi Chorvatskem a Slovinskem by již neměla být nutná.
Stejně jsem měl pod polštářem pas (protože jsem znal kontrolu), ale to nevadí. Autobusy do Villachu jsou přistavené tady v Dobové. Cesta pokračuje v 05:40. Můžete hádat, co bude následovat: "Jízdenky, prosím!" Protože už jsem stejně vzhůru, přestupuji do vagonu, který jede do Villachu a nevysazuje v Lublani. Ten má také oddíly, kde se nedají nastavit sedadla, a pro ty, kteří to mají rádi, i oddíl pro kola.
Znovu si připravím lůžko v jednom z útulnějších oddílů a znovu usínám. Když v 07:18 dorazíme do Lublaně, Francouzi vystupují a znovu přicházejí k mému oknu (které se dá otevřít) a loučíme se. Vlak pokračuje v 07:27. Poprvé nastoupila spousta lidí a já v kupé téměř ztrácím svůj jedinečný prodejní artikl. Ale je to vlastně jedno, noc je u konce a následuje další (únavná) kontrola jízdenek. Alespoň ta první má v mých očích smysl.
Z Dobové jede vlak podél Sávy, nejdelší řeky Slovinska a Chorvatska.
Cesta nočním vlakem Bělehrad-Lublaň podél řeky Sávy.
Vlak zastavuje ještě několikrát, mimo jiné v Lesce-Bled u slavného jezera Bled s ostrovem. Krátce po deváté hodině dojíždíme do Villachu bez dalších imigračních kontrol. Ať žije schengenský prostor! Poněkud zasněně opouštím vlak a nastupuji do "Eurocity Mimara" směřujícího do Mnichova/Stuttgartu/Kolína/Dortmundu.
Závěr
Problém nemusí být nutně v trenérovi, ale v hraničních kontrolách. Pokud jste sami a máte místo, není to problém. Přesto tento vlak bohužel zaujímá jedno z posledních míst na mém seznamu nočních vlaků (myslím, že z pochopitelných důvodů). Je opravdu škoda, že tak skvělé spojení má své nevýhody. Tím nechci radit, abyste tímto vlakem nejezdili, jen byste měli vědět, co můžete očekávat. Ale kdo ví, třeba budou brzy opět k dispozici lehátkové vozy? Jedno však musím vlaku přiznat: na každé stanici byl vždy na čas (stejně jako loni).
Alternativou by mimochodem bylo. CS Alpina (Bělehrad-) Záhřeb-Curych a CZ Lisinski Záhřeb-Mnichov podle toho, kam chcete jet.
Jaký je aktuální stav a jak nejlépe naplánovat cestu Interrail, se dozvíte, když napíšete komentář pod tuto cestovní zprávu.
Interrail Pass si můžete koupit zde. Pokud tyto odkazy použijete, obdržíme od společnosti RailDude malou provizi jako poděkování za náš bezplatný obsah. Cena pro vás samozřejmě zůstává stejná!
Důležité odkazy
Jízdní řád / doba jízdy od 10:30 hodin: Srbské železnice
Koupit jízdenky na vlak od 37,90 EUR: jednoduše na pokladně v Bělehradě. Nebo na Srbské železnice
Koupit jízdenky na autobus - protože noční vlak není v současné době špatně - mezi 30-50 EUR: Flixbus
Rezervace hotelu: Booking.com
DE 
AR 
BG 
DA 
EN 
ET 
FI 
FR 
EL 
IT 
JA 
KO 
LV 
LT 
NL 
NB 
PL 
PT 
RO 
RU 
SV 
SK 
SL 
ES 
CS 
TR 
UK 
HU 
